Kulturní mosty v Evropě

Česká a moravská šlechta po roce 1945

Přednáška Zdeňka Hazdry je věnována osobnostem z řad šlechty, které za různých okolností odešly po roce 1945 z Československa. Přesto se svojí vlastí neztratily kontakt a snažily se stavět mosty přes politické, národní a společenské hranice. Jejich aktivity v řadě případů přispěly i k obnově svobody a demokracie v českých zemích. Jednalo se například o Johannu von Herzogenberg, Karla a Františka Schwarzenbergy, Richarda Belcrediho či Mikuláše Lobkowicze.

Téma přednášky koresponduje se stejnojmennou česko-německou výstavou, na které se Zdeněk Hazdra autorsky podílel. Připravil ji Adalbert Stifter Verein ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. Veřejnosti se představila na jaře tohoto roku v Mnichově.

Pátek 25.11. od 19:30h

sphères, Raum 68, Hardturmstrasse 68, 8005 Zürich
Přednáška v němčině
Eintritt: Kollekte

Sobota 26.11. od 18:00h

Galerie Krause, Tumbelenstrasse 37, 8330 Pfäffikon
Přednáška v češtině
Vstupné: dobrovolné

Rezervace vstupenek na oba termíny ZDE

Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph.D.

(*1983) Vystudoval historii se specializací na moderní dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se především osudy šlechty v 19. a 20. století, problematikou protinacistického odboje a komunistické perzekuce v 50. letech. Je autorem monografie Šlechta ve službách Masarykovy republiky, Mezi demokracií a totalitními režimy (2015) nebo spoluautorem populárně laděné práce Modrá krev v protinacistickém odboji – několik příběhů z okupované vlasti i frontových linií (2019). Společně s Michalem a Martou Bystrovovými připravil knihu Dvanáct strun Karla Zicha (2020). Rodině zpěváka Karla Zicha věnoval i svoji poslední publikaci nazvanou Jak šli tím zdejším světem… Rodinné album (2021). Právě popularizaci novodobých dějin věnuje velkou pozornost: ať už jako autor či spoluautor publicistických článků, scénářů k hudebně-literárním pořadům, výstav, nebo ve formě spolupráce na televizních a rozhlasových dokumentech.

V letech 2010–2014 působil jako vědecký pracovník na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od května 2014 do konce dubna letošního roku osm let řídil Ústav pro studium totalitních režimů, který se zaměřuje na výzkumnou, vzdělávací a popularizační činnost reflektující období nacistické okupace českých zemí a komunistické diktatury.