(*1983) Vystudoval historii se specializací na moderní dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se především osudy šlechty v 19. a 20. století, problematikou protinacistického odboje a komunistické perzekuce v 50. letech. Je autorem monografie Šlechta ve službách Masarykovy republiky, Mezi demokracií a totalitními režimy (2015) nebo spoluautorem populárně laděné práce Modrá krev v protinacistickém odboji – několik příběhů z okupované vlasti i frontových linií (2019). Společně s Michalem a Martou Bystrovovými připravil knihu Dvanáct strun Karla Zicha (2020). Rodině zpěváka Karla Zicha věnoval i svoji poslední publikaci nazvanou Jak šli tím zdejším světem… Rodinné album (2021). Právě popularizaci novodobých dějin věnuje velkou pozornost: ať už jako autor či spoluautor publicistických článků, scénářů k hudebně-literárním pořadům, výstav, nebo ve formě spolupráce na televizních a rozhlasových dokumentech.

V letech 2010–2014 působil jako vědecký pracovník na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od května 2014 do konce dubna letošního roku osm let řídil Ústav pro studium totalitních režimů, který se zaměřuje na výzkumnou, vzdělávací a popularizační činnost reflektující období nacistické okupace českých zemí a komunistické diktatury.