Kulturní mosty
2023

Tachles, Lustig

Kniha Karla Hvížďaly "Tachles, Lustig" (Mladá fronta, 2010, doplněné vydání 2011) získala nebývalý ohlas.

Arnošt Lustig zde ve svém posledním rozhovoru vypráví nejen o době prožité v lágrech, o tom, co znamená být Židem v XXI. století, ale i o kamarádech Otu Pavlovi, Ludvíku Aškenázym a pilotu Josefu Plačkovi. Hovoří o učení kreativního psaní na univerzitě ve Washingtonu, o svých láskách a roli erotiky a sexu v životě. Poodhaluje také málo známá fakta z Terezína či Osvětimi, vyjadřuje se i k době procesu s Miladou Horákovou a popisuje i skutečný život a smrt Dity Saxové.

Tachles Lustig v Curychu

Eva Lustigová, dcera Arnošta Lustiga, a Karel Hvížďala přijali naše pozvání a budou vám vyprávět nejen o Arnoštu Lustigovi. Dotkneme se také dalších rozhovorů pana Hvížďaly - Dálkového výslechu Václava Havla, Knížecího života s Karlem Schwarzenbergem, nebo jeho próz Věta jako povolání a té poslední Chvění je naděje, zápisky od března 2021 do začátku války 2022, tu vydala Karlova univerzita. 

úterý 28. února 2023 od 19:30h

sphères, Raum 68, Hardturmstrasse 68, 8005 Zürich
Přednáška v češtině
Moderuje: Wolfgang Schwarz
Vstupné: dobrovolné

Rezervace vstupenek ZDE

Spolupořadatelem večera je kulturní odbor pro české země spolku Adalbert Stifter, který již několik let spolupracuje s Nadačním fondem Arnošta Lustiga. Spolek Adalberta Stiftera prosazuje po mnoho desetiletí německo-české porozumění a je institucionálně financován německou spolkovou vládou.

Za finanční podpory ministerstva zahraničních věcí ČR a Adalbert Stifter Verein.

Karel Hvížďala 

(*1941) novinář, spisovatel a esejista. Studoval strojařinu a později politické vědy a němčinu a německou literaturu. V šedesátých letech pracoval v Mladém světě, po normalizaci v nakladatelství Albatros, od roku 1978 do roku 1990 v exilu v SRN, kde spolupracoval s RFE, Deutschlandfunkem, BBC a psal rozhlasové hry. Od roku 1990 šéfreportérem a předsedou představenstva společnosti MAFRA, která vydává MF Dnes, v letech 1994 - 1999 spoluzakladatel a spoluvydavatel newsmagazínu Týden. Nyní ve svobodném povolání.
Vydal více než třicet knih rozhovorů, mimo jiné s Václavem Havlem, Václavem Bělohradským, Karolem Sidonem, Karlem Schwarzenbergem, Jacquesem Rupnikem, Evou Jiřičnou, Jiřím Přibáněm, pět próz m.j. Fialoví ježci, Raroh, Nevěry, přes dvacet rozhlasových her, m.j. Vzkaz, Rekonstrukce začínajícího básníka, Snídaně na střeše,  a pět knih o médiích: Moc a nemoc médií, Jak myslet média, Restaurování slov, Interviewer aneb restaurování kontextů a Mardatu, vzpoury v žurnalistice a knihu esejí Pokusy. V květnu 2015 vyšel výbor jeho fejetonů pod názvem Osmý den týdne a v roce 2017 pokračování vzpomínkových textů Dobře mrtvý dědeček a v roce 2019 Exilový orloj. V roce 2017 ještě vyšla kniha Vlčice: rozhovor s Magdou Vášáryovou a Ivou Brožovou. V loňském roce Hledání dějin, rozhovor s Jiřím Přibáněm, který měl do konce roku tři vydání a Sezóny srdce Josefa Topola, Collage in adagio. K osmdesátinám vyšla v Euromédiích Věta jako povolání/ Nezapomínky a letos vydává Karlova univerzita jeho knihu Chvění je naděje, Zápisky od března 2021 do začátku války v únoru 2022.

Eva Lustigová

Vyrostla na třech kontinentech, dlouhodobě pracovala pro Světovou zdravotnickou organizaci v Ženevě v managementu projektů k prevenci AIDS, zdraví mládeže a žen, angažovala se v politice lidských zdrojů, rovnosti pracovních příležitostí a podmínek pro mentálně a tělesně postižené i v gendrové problematice (1991–2018). 

Od roku 2003 se věnuje také oblasti kultury a umění jako režisérka, scenáristka, producentka, kurátorka, propagátorka i spisovatelka. V roce 2020 spoluzaložila Nadační fond Arnošta Lustiga, který vede jako výkonná ředitelka a jehož správní radě předsedá. Vizí této umělecky orientované instituce je co nejširší podpora humanismu, a to prostřednictvím vzdělávání, rozvíjení tvořivosti a šíření uměleckého odkazu a humanistických hodnot Arnošta Lustiga, jednoho z nejvýraznějších českých spisovatelů.